Celkové zaměření nového pracoviště 1) vychází z osvědčené odborné zkušenosti a dosavadní praxe všech jeho tří zakladatelských složek, 2) vytváří ústrojný teoreticko-metodologický rámec i základnu k jejich organizačnímu splynutí a zároveň 3) představuje i cíl dalšího směřování pracoviště v jeho budoucích badatelských, pedagogických i aplikovaných aktivitách.
Vzato konkrétněji: Ústav lingvistiky bude svým zaměřením ukotven v kombinaci kognitivního přístupu k lingvistické analýze, funkčně-typologické lingvistiky a filologické textové metody, to vše ve spojení s metodologickým základem v podobě korpusové analýzy. Všechny tři zakladatelské složky spojuje ve výzkumu i výuce důraz na zkoumání jazyka, jak je reálně užíván v komunikaci, a to bez omezení na konkrétní jazyk nebo chronologickou vrstvu; vzájemně se dobře doplňují ve využívání hledisek synchronních i diachronních. Významným spojujícím prvkem je i oblast digital humanities, jak z hlediska badatelského zájmu, tak i dalšího rozvoje v kontextu FF UK. Kompatibilita v základním směřování všech tří zakladatelských složek už ve stávajícím stavu zcela přirozeně motivovala určitou míru pravidelné spolupráce při realizaci výuky v akreditovaných bakalářských a magisterských studijních programech a vedla k personálnímu propojení u některých výzkumných projektů.
Společné pracoviště může tedy na popsaném základu velmi dobře stavět a dále ho rozvíjet, přičemž přinese výhody i v rovině praktické, zejména s ohledem na:
ÚL se bude nadále podílet na zajišťování bakalářských programů Anglistika-amerikanistika, Anglický jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání a Obecná jazykověda. Tyto programy by měly těžit z rozšířeného kolektivu vyučujících nabízejících rozsáhlejší paletu kurzů a odborností a dále stavět na silných stránkách a atraktivitě stávajících bakalářských programů. Primárně lze rozšiřovat nabídky povinně volitelných předmětů a témat závěrečných prací, širší odborný záměr by měl ale postupně pronikat i do povinných částí studijních plánů, což se časem odrazí také v lepších možnostech garantování předmětů i akreditací. Ve výsledku by tak měl nový ústav přispět i ke koncepčnímu rozvoji studijních plánů a akreditací na bakalářském stupni.
Výraznější změny bude možné realizovat v navazujících magisterských programech, které bude ÚL též zajišťovat. V současnosti jde o programy Obecná lingvistika, Anglický jazyk a Učitelství anglického jazyka pro střední školy. Především první dva jmenované programy se potýkají se snižujícím se zájmem uchazečů. Byť jde primárně o efekt populačního vývoje v ČR, nový ústav otevírá možnost vzniku společného širšího programu (se specializacemi), který bude lépe odpovídat i různorodějším zájmům současných uchazečů. Ti dnes upřednostňují buď soustředěnější, projektově orientované akademické programy, nebo naopak programy profesní (spíše než pokračování bakalářských programů na magisterské úrovni s mírnou specializací). Přitom je ovšem třeba dbát o to, aby takový program zachovával efektivní vazbu na program učitelský, se kterým je současný program Anglický jazyk provázán.
Ústav se bude výraznou měrou podílet na přípravě nového navazujícího magisterského programu v angličtině – Digital humanities. Zúročí v něm potenciál velkého počtu odborníků na tuto oblast zapojených do fakultního Centra pro Digital Humanities i infrastrukturní zázemí ČNK.
Stěžejním pak bude pro ústav vznik společného doktorského programu Lingvistika, který bude v kontextu vzdělávací činnosti na UK jedinečný svým širokým tematickým a metodologickým záběrem a zaměřením na celé spektrum jazykových rovin a jazykovědných disciplín. Program vznikne integrací stávajících doktorských programů (Obecná lingvistika, vč. zaměření na srovnávací jazykovědu, Anglický jazyk, Korpusová a teoretická lingvistika) s cílem poskytnout studujícím obecnější metodologický přesah v lingvistice při rozvíjení jejich výzkumného tématu. Kromě toho bude ÚL po dobu vzniku a náběhu nové akreditace zajišťovat i stávající výše zmíněné doktorské programy.
Splynutím původních tří ústavů vzniká na FF UK pracoviště s velkým výzkumným potenciálem. Kombinuje v sobě řadu pohledů na jazyk, metodologií a specializací, zároveň ale disponuje i značnou synergií, která má potenciál generovat nové výzkumné otázky (ÚAJD a ÚLING), poskytnout potřebné technické zázemí a know-how k jejich zpracovávání (ČNK), usnadnit přirozenou a vzájemně přínosnou týmovou spolupráci všech tří složek a vytvářet příležitosti pro její rozvíjení v podobě grantových projektů.
Zásadní bude především synergie mezi infastrukturou ČNK (která hostuje korpusy a nástroje zaměřené na celou řadu jazyků) a jazykovědci specifických odborných přístupů a zájmů, kteří dokáží infrastrukturu na jedné straně intenzivněji využít a motivovat tvorbu dalších, specializovaných databází (např. romštiny, afázie), jednak ji budou schopni propagovat dále do zahraničí. Podstatné ale bude i využití infrastruktury v přípravě studujících, které jednak přispěje ke zvyšování jejich odbornosti i zlepšování technických dovedností, jednak povede k přípravě potenciálních pracovníků infrastruktury samé. Bude tedy třeba co nejvíce usnadnit využívání infrastruktury badatelům i studujícím ÚL.
Jelikož nový ústav je na poměry FF UK velkým pracovištěm (cca 40 FTE) a vzniká splynutím tří dosud samostatných pracovišť, je přirozené, že se bude dále členit na několik organizačních jednotek (oddělení), které budou alespoň zpočátku odpovídat původním ústavům a budou mít i jistou míru autonomie – tak aby byla zachována rovnováha především v personální a rozpočtové oblasti. V tomto smyslu již během přípravných jednání před splynutím zformulovali zástupci všech původních ústavů principy organizace a administrace na novém ústavu (viz Příloha této koncepce). Postupně bude třeba hledat takové organizační a administrativní průniky, které umožní novému ústavu fungovat efektivněji a méně svou vlastní administrativou zatěžovat vlastní zaměstnance. Některé z těchto průniků se podařilo identifikovat již v rámci přípravného procesu (např. činnost sekretářek, správy rozvrhování či některých IS), některé ale bude třeba budovat postupně a ve vzájemné shodě (právě např. v rozpočtové a personální oblasti).
Vedle rozvoje badatelských a pedagogických aktivit (viz popis v předchozích oddílech) má nový ústav dobrý základ rovněž pro další rozvíjení třetí role, jako je účast na popularizačních akcích (Noc vědců, Veletrh vědy, Didaktikon, Juniorská Univerzita Karlova, Evropský den jazyků, Česká lingvistická olympiáda) či prezentace výukových materiálů, novinek apod. z práce ČNK, a to na jeho vlastním YouTube kanálu, který před pár lety doznal zásadních změn a je v plánu ho průběžně plnit dalšími videotutoriály, případně též záznamy přednášek a workshopů. Aktivity oslovující laickou veřejnost už tedy v nějaké rozptýlené míře existují; jejich soustředěnější podpora pod hlavičkou ÚL by měla vést k většímu zviditelnění lingvistiky jako širokého a obsahově rozmanitého oboru. Nabízí se rovněž dosud nevyužité zapojení do programů CŽV (U3V) skrze popularizační kurz založený na stávajícím bakalářském kurzu Úvodu do lingvistiky (ÚLING).
Personální rozvoj
ÚL v době svého vzniku disponuje třemi profesory, čtyřmi docenty (jeden na neplaceném volnu), dvěma odbornými asistenty těsně před dokončením habilitačního řízení a třemi odbornými asistenty s vyhlídkou brzkého zahájení habilitačního řízení. Zároveň se však podílí na zajišťování 8 (ale potenciálně i více) programů, a nejen proto je tudíž nutné zajistit další odborný růst badatelů ústavu.
Personální růst pracoviště je bezprostředně spojen s jeho rozpočtovými možnostmi a v tomto smyslu bude klíčové zapojování pracovníků ústavu do projektových výzev. Vzhledem k počínající reformě doktorského studia bude zapojení do projektů zásadní i pro doktorandy, protože nižší počty doktorandů mohou ohrozit jak odborný růst pracoviště, tak jeho habilitační výhledy. V době vzniku ústavu vedou jeho zaměstnanci dva granty GAČR, jsou zapojeni do dvou projektů OP JAK, do dvou projektů ESF, dále do projektů PRIMUS, UNCE a ERASMUS+.
S personálním růstem souvisí i dvě další důležité položky: (a) nutnost vytvářet podmínky pro zvýšení publikační a projektové činnosti především pro juniorní členy týmu (early career researchers) – půjde o kontrolu rozložení výukové a administrativní zátěže a (b) ve střednědobém výhledu potřeba náhrad za seniorní akademiky, ideálně v kombinaci s možností přivést zahraniční badatele, např. s využitím primusových výzev.
Mirjam Friedová
V Praze dne 8. 1. 2025
Příloha:
Ústav lingvistiky vznikl 1. ledna 2025 integrací tří pracovišť: ÚAJD, ÚLING a ÚČNK. Dělí se na tři oddělení odpovídající původním pracovištím: Oddělení AJD, Oddělení OL a Oddělení ČNK.
Vedení ústavu
Grémium ústavu